Tak jsme se dozvěděli, že STANařský náměstek Dvořák o bitcoinech věděl také. Bylo to dokonce v jeho gesci. Exekutorská a vymahačská mafie, jejíž hlavou byl Pavel Blažek, prostě vycítila příležitost, jaká přichází jednou za život. V milionech umí odklánět každý Rath nebo Kocourek, ale v miliardách… to už je ukrajinská liga.
Patříme na Západ. Především na ten Západ, který je v Kyjevě. Nic bych za to nedal, že to byl právě Dvořák, který poskytl informace investigativní Zdíše z Deníku N. Akorát se jim to trochu vymklo z ruky.
Prezident řekl, že pád vlády by nikomu neprospěl… Především by neprospěl těm, kteří v tom jedou a kteří teď horečně zametají stopy, co to jde a čtou Rakušanovy manuály, jak vymlčet kauzy… případně, jak se dozimetricky zbavit svědků. Prezident se v podstatě otevřeně postavil na stranu organizovaného zločinu… Ausgerechnet ve chvíli, kdy přišel o krytí z USA, protože jistý debilní poradce mu nakukal, že je třeba pomlouvat Trumpa.
BIS buď věděla a mlčela, takže je to na okamžité odvolání vrchního čučkaře a nebo nevěděla, protože hledá ruskou trolí farmu a v tom případě je to na okamžité odvolání vrchního čučkaře. Samotný Pavel Šik už zjistil zajímavější informace než všichni čučkaři dohromady a nepotřeboval na to dvoumiliardový rozpočet. Přečtěte si to u něj na fejsbůku, stojí to za to.
Pavel Šafr napsal, že vláda je v této kauze obětí. Další SPOLUpachatel. Největší korupční kauza v dějinách této země od Albrechta z Valdštejna a vláda, která k tomu dala souhlas, je obětí. Česká televize se zmiňuje v suchých vstupech, Moravce celá kauza vlastně nezajímá. A pokud ano, tak jak to co nejlépe zahladit. Co se stalo? Nic! Dobrou noc!
Za všechno může Babiš, Putin a komunisti…
Ne, národe, za všechno si můžeme sami. Dopustili jsme výprodej tohoto státu. Dopustili jsme zničení průmyslu, dopustili jsme uvalení nesnesitelných břemen na naše záda i peněženky, dopustili jsme grýndýl, emisní povolenky, rozvrácení vztahů se sousedy, dopustili jsme ztrátu suverenity, zadlužení a to všechno kvůli vyhajpované hysterii z návratu komunismu, který sám odevzdal moc a strachu z Putina, pro kterého jsme pod rozlišovací schopnost.
Vládnou nám ti nejhorší z nás, protože mediální svoloč nakukala tomuto národu, že vláda mafie a koloniální statut jsou jedinou alternativou ruské nadvlády. Raději být pod německou knutou, raději dopustit zločince stojící na správné straně, raději vygumovat jakékoliv národní povědomí, jinak přijde Rusko, které podle nich sice na Ukrajině prohrává, ale zároveň zaútočí na Evropu. I teď libtardi s chutí přijímají narativ, že Don Pablo je agent Russka, který dostal za úkol rozvrátit důvěru v evropsky hodnotné instituce…
Nebylo toho už dost? Není opravdu na čase začít znovu? Včera jsem psal, že už nám tady nic nepatří, jen nám každý měsíc přidají nové okovy. Tu emisní povolenky pro domácnosti, tu zpackaný stavební zákon, tu další zbrojení, posílání miliard na Ukrajinu a živení ukrajinských uprchlíků… Už toho rytí držkou v zemi STAČILO! nebo ještě ne?
Jde jim o všechno. Už si nejezdí pro Jarlyk do Washingtonu a vědí, že tomuto národu rukou společnou strašlivě uškodili. Vědí, že jestli se národ probudí, budou platit.
Sakra, už STAČILO! diktátu Bruselu. Už STAČILO! ctihodně se tvářících mafiánů. STAČILO! mediální hydry, STAČILO! rukou které se myjí navzájem. STAČILO! prolhaného premiéra, STAČILO! ministra vnitra s krvavýma rukama, STAČILO! válečného štváče na Hradě! Normální člověk nechce stát na správné straně s organizovaným zločinem.
My jsme zdrojem veškeré moci. My jsme jediným suverénem této země. My jsme lid. Je nejvyšší čas na nový začátek. Je nejvyšší čas na restart, na návrat k poslednímu funkčnímu stavu a zkusit to jinak. Je nejvyšší čas na novou cestu i novou ústavu. Je čas odmítnout diktát z ciziny i s těmi, kteří ho u nás prosazují a vymáhají. Je nejvyšší čas shodit jho ze šíje a postavit se k opratím.
Za sto dvacet dnů si naši zemi můžeme vzít zpět, pokud vládním stranám uštědříme největší volební výprask v dějinách. Větší, než předpovídají průzkumy, větší než si oni sami myslí, větší, než v jaký doufáme my.
Nebo to stále ještě nestačilo? Potřebujeme ještě větší neštěstí? Potřebujeme kromě krvácejících peněženek i krvácející tepny? Potřebujeme přijít o právo veta? Potřebujeme novou Bílou horu a pak tři staletí temna? Potřebujeme ještě hrubší nevolnictví a tvrdší dráby? Potřebujeme tu mít válečné veterány z Ukrajiny, hidžáby díky migračnímu paktu, emisní povolenky pro domácnosti, ještě menší dvůr a větší bič? NEbo jsme už ztratili v sebe víru a nic se nemůže změnit? Nebyli bychom první ani poslední národ, co zmizel z dějin…
Za sto dvacet dní můžeme tomu všemu říct STAČILO! A nebo se podvolit… Že bychom dostali šanci ještě na další reparát, to tedy silně pochybuji. Skutečně to bude tak, jak říká Fiala. Buď budeme patřit do střední Evropy vedle Slováků, Maďarů, Srbů, Chorvatů, Slovinců a dalších a nebo budeme patřit k západním chalífátům, které se o své migrační břemeno rádi rozdělí… máme být přece povinně solidární, nicht wahr? Stejně tak se rozdělí o svůj nedostatek elektřiny, deindustrializaci a celou řadu dalších hororů.
Jen vedoucí úlohu si Němci nechají pro sebe.
*
Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate